9. kapitola

6. června 2009 v 18:02 | Lawiane |  Ettinsmoor

9. KAPITOLA


Šarn se konečně cítila plně spokojená, smála se na svého milovaného muže a pak se uvelebila v jeho náručí. Konečně zase držel on ji, a ne ona jeho na pokraji života a smrti.
K obědu a večeři snědli něco ze zásob, co jim nachystala obětavá narnijská dryáda, žijící tak daleko od svých druhů.
Jinak pokračovali co nejrychleji na jih s krásným západem slunce po pravé straně.
Šarn usnula za letu, schoulená u Kaspiana, který si přitom opíral hlavu o její rameno.
Po rozbřesku už byli zase o hodný kus cesty blíže k domovu. Jednou se dokonce dommnívali, že na východě spatřili tenký modrý proužek oceánu.
Předpokládali, že pokud cesta půjde i nadále tak dobře, mohli by ještě před setměním spatřit hraniční hory s Narnií. A cesta šla opravdu dobře, a tak když slunce bylo ještě poměrně vysoko, viděli před sebou zvedající se horizont vysokých kopců. Jak se tak k němu přibližovali, připadalo Šarn z nějakého důvodu, že letí do pasti, nic podivného ale nezpozorovala, a tak se snažila ten pocit zahnat.
"Šarn?" stiskl jí Kaspian rameno.
"Ano?"
"Vidíš ty černé tečky u těch hor?"
"Hm…Vidím a mám za to, že tam před chvílí nebyly."
Všem to začalo dělat starosti a Galea na povel ubrala rychlost a výšku, aby nebyli tak nápadní.
Před horami se opravdu ve vzduchu držely nějaké tmavé body rozmístěné po jednom, daleko od sebe, ale zato po celé délce, kam až dohlédli.
"Nemohli by to být nějací špehové, co na nás číhají na rozkaz těch z Údolí?" hádala Šarn.
"Taky mě to napadlo," přiznal Kaspian
"Galeo, leť prosím těsně nad zemí, ať si nás nevšimnou, dokud my nezjistíme, co jsou zač."
Za další hodinu už si byli jisti, že jejich úvaha byla správná- černooděnci si obstarali draky a teď tu na ně čekali!
"Sne, Galeo, měníme směr! Leťte na západ!" udílel Kaspian rozkazy.
"Co to má jako znamenat?" vztekala se nasupená královna.
"Museli nějak zjistit, kdo jsme. Řekl bych, že nás teď nechtějí pustit živé domů, abychom na ně nevyrukovali s armádou. Hnusáci jedni, dělají tam takové věci a pak nechtějí, aby to někdo věděl!"
Dračice se vracela zpět, aby byla z dohledu hlídačů.
"Takhle to budeme muset obletět přes Západní pustinu, protože hranice s Narnií sledují zřejmě celé. Zajímalo by mě, kde se jich tolik bere."
Hlídky si jich naštěstí nevšimly, ale čekala je hodně dlouhá oklika.
"Šarn promiň, ale poletím teď s Jasným snem."
Grif to zaslechl a přiletěl blíž.
"Ne! Kaspiane nedělej to! Já chci být s tebou, rozumíš? Nechci se od tebe hnout už ani na krok!"
"Kdyby na nás zaútočili znovu, tak ať má Narnie alespoň jednoho vládce, který sem přivede armádu a ty krysy sprovodí ze světa." Kaspian měl při těch slovech ve tváři bojovný výraz, až by se ho skoro lekla.
"Prosím tě ne! Buď tady."
Žadonění bylo marné a Grif už nesl svého jezdce. Byl rád, že už nebude tak odstrčený, jako si připadal, když měl na zádech jen zavazadla.
Šarn trucovala a bavila se s dračicí, jenže ta jí vysvětlovala, že Kaspianův plán je praktičtější, pokud očekávají nějaké nebezpečí a tak jí útěchou moc nebyla.
V noci se všichni čtyři cítili mnohem bezpečněji, a tak se shodli, že budou cestovat přes noc a ve dne odpočívat, ale i to jen s tím, že někdo bude držet hlídku.
K ránu už byla zvířata dost unavená, přistáli tedy na místě, které bylo jakžtakž vhodné ke spánku, stočili se do klubíčka jako psi a rázem usnuli. Lidé se opřeli o ně. Kaspian se nabídl, že bude držet hlídku jako první. Zem byla tvrdá a neskýtala žádné pohodlí, spánek přesto potřebovali. Šarn se ale necítila o moc čilejší, když jí Kaspian po několika hodinách spánku vzbudil polibkem. Ochotně se ale probrala a dlouho sledovala okolí, zatímco ostatní bděli v říši snů. Mnohem radši než tu nudnou krajinu by sice pozorovala svého muže, protože když spal, připadal jí takový roztomilý, jenže povinnost byla povinnost a Šarn jí nechtěla zanedbat.
Ještě než se úplně setmělo, odletěl Sen s Galeou něco nalovit, aby si doplnil zásoby energie na další noční let a rovněž se potřebovali někde napít.
Vrátili se, když už nebe bylo černé, zahalené mraky a bez hvězd. Okamžitě vyrazili.
Šarn na Galeině hřbetě podřimovala, jak jí chyběl klidný spánek, kterým spávala v měkkých peřinách na Cairu. Když ranní paprsky odhalily krajinu pod nimi, zjistili, že je tu pořád rovná pláň, naprosto nevhodná pro odpočinek, při kterém chtěli být skryti. Poletí-li ovšem ještě trochu dál, tak se dostanou do kopcovitější oblasti, která byla odtud shora vidět. Ačkoli trochu riskovali, pokračovali v cestě i ráno. Nebe stále pokrývala vrstva mračen a viditelnost nebyla až tak nejlepší, zdálo se, že se dokonce zhoršuje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jak se vám to líbí? (oznámkuj jako ve škole)

1 30% (6)
2 20% (4)
3 20% (4)
4 10% (2)
5 20% (4)

Komentáře

1 Avilan Avilan | Web | 8. června 2009 v 11:23 | Reagovat

Začalo 5. kolo SONHerce/Herečku tak si sháněj hlásky!!! :-D

2 Avilan SB♥ Avilan SB♥ | Web | 8. června 2009 v 17:10 | Reagovat

Ahoj. Na které stránce jsou Ty pevnosti bo co to hraješ??? nemám co dělat, tak bych něco chtěla zkusit mno... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama